Co je aquaplaning a jak mu předcházet?

Příčiny aquaplanningu

Aquaplaning vzniká nedostatečným odvodem vody pneumatikou. Kvůli tomu vzniká tzv. vodní klín před kolem, který se následně rozšíří i pod pneumatiku. Pneumatiky následně ztrácí kontakt s vozovkou a vozidlo se stává téměř neovladatelným.

Na vznik aquaplaningu má vliv množství vody na silnici, rychlost vozu, druh a hloubka dezénu a správné nahuštění pneu.

Hlavní příčina aquaplaningu je hromadění vody pod pneumatikami, kterou nestíhají pneumatiky včas odvádět. Ta pak brání dostatečnému kontaktu s vozovkou potřebnou pro bezpečné ovládání vozu. Aquaplaning vzniká většinou při rychlostech nad 80 km/h u nových pneumatik, ale již od 55 km/h u pneumatik na hranici životnosti (1,6 mm vzorku u letních pneu a 4 mm u zimních pneu).

Vedle hloubky dezénu se ale na míře rizika aquaplaningu podílí šířka pneumatiky. Lépe mu odolávají pneumatiky úzké, neboť hmotnost auta je soustředěna na menší styčnou plochu. Takové pneumatiky se vodou „prořezávají“ lépe než nesmyslně široká kola.

Například pneumatiky o šířce 185 mm budou mnohem lépe odolávat aquaplaningu, než pneumatiky se stejným průměrem, ale šířkou 225 mm. Širší pneu si udrží lepší kontakt s vozovkou na suchu, na vodě je však nadměrná šířka spíše riziková.

Nejnebezpečnějším úsekem z hlediska aquaplaningu jsou vyjeté koleje. I velkou louži auto většinou přeletí ve zlomku sekundy a řidič si skoro ničeho nevšimne (maximálně ho to trochu zatáhne za volant), vyjeté koleje jsou dlouhé a po směru jízdy.

V nich dochází k aquaplaningu nejčastěji. Velmi riziková jsou také místa s příčným zvlněním vozovky, případně třeba dilatační spáry například na mostech. Při jejich přejíždění se auto mírně nadlehčí, a tím dojde ke snížení přítlaku pneumatiky k vozovce. Je potom k aquaplaningu náchylnější.

Jak aquaplanningu předcházet?

Základem jsou kvalitní pneumatiky s dostatečnou hloubkou dezénu a také správný tlak v pneumatikách. Nová a kvalitní pneumatika dostatečně odvádí vodu vodu a má dobrý kontakt se silnicí.

Aquaplaning a rychlost 

Neméně důležité je přizpůsobit rychlost a styl jízdy aktuální situaci a vašim schopnostem. Za mokra a deště je žádoucí zpomalit a zbytečně prudce nezatáčet a nebrzdit. 

Pokud se blížíte do úseku, kde jsou vyjeté koleje, zpomalte a snažte se jet mimo ty nejhlubší rýhy. Zvolněte také v případě, že se blížíte na most, nebo se mění povrch vozovky.

Co dělat při vznikajícím aquaplanningu?

Při již vznikajícím aquaplaningu povolte plyn a sešlápněte spojku pro uvolnění hnacích kol - vznikající vodní klín začne vozidlo zpomalovat a obnoví se původní kontakt pneumatik s vozovkou.

Naopak při aquaplaningu nebrzděte a netočte volantem - kola musí zůstat v přímém směru a být nebrzděná, v opačném případě hrozí smyk a následné roztočení vozidla.

Vyzkoušejte si aquaplaning nanečisto

V některých kurzech školy smyku si můžete vyzkoušet také aquaplaning kurz, při kterém si vyzkoušíte, jak se vůz chová v aquaplaningu. Základem je aquaplaningová vana, která dokonale simuluje reálnou situaci na vozovce.

Dále by vás mohlo zajímat:

• Bodový systém řidičů: Vše, co potřebujete vědět na jednom místě
• ​Jak poznat sjeté pneumatiky a vyhnout se pokutě či nehodě?
• Jaký tlakoměr pořídit do auta pro případ nouze?